The Chosen | Kapitola 9 | Meet my friends (part 3)

Ahoj,

máme tu Úterý a tedy i něco ke čtení. Víc dnes kecat nebudu, protože jsem cestou do školy promokla, že jsem vypadala, jako kdybych vylezla ze sprchy (holt když někdo nosí pořád sluneční brejle, ale deštník nikdy), tak nemám náladu na kecy :D

V dnešní kapitole se (ke konci) odehrává krátká intimní scéna, takže odkliďte mladší sourozence pryč :D (i když, zase tolik to nerozebírám, je to spíš jen lehčí náznak)...

Enjoy!

××××××××××××

Probudilo mě jemné dloubnutí loktem do žeber. Od Lokiho. Zavrtěla jsem se a koukla na něj. On jen ukázal pohledem ke dveřím. Zvedla jsem se, pomalu došla ke dveřím a prudce je otevřela. Stalo se, co jsem čekala - ozvaly se nadávky a smích.

"Co si kur... ksakru myslíte, že děláte?" obořila jsem se na svoje čtyři kamarádky.

"Špehujem vás." odpověděla Amanda tónem, jako bych byla tupec.

"Nepovídej, to by mě nenapadlo." odvětila jsem sarkasticky.

"Proč sakra? To jste chtěli porno na živo, nebo co? Budu vás muset zklamat, ale toho se nedočkáte."

"Ježiš nešil, sme holt zvědavý." klidnila mě spěšně Amanda.

"No nic, my jdeme." pronesla jsem tvrdě.

"Gin, ne! Ještě nebyla párty." namítla Amy.

Povzdechla jsem si. "Dobře, ale zítra ráno mizíme."

Vrátila jsem se do pokoje a pořádně práskla dveřmi.

"Jak jsi o nich věděl?" zeptala jsem se Lokiho.

"Magie dokáže posílit smysly... Neboj, všechno tě to naučím." mrkl na mě. "Co je na dnešek v plánu?"

"Včerejšek tě neodradil?" podivila jsem se.

"Horší to nebude."

Mýlil se. Hned u snídaně jsem se s holkama pohádala o pití.

"Pivo nebo vaječňák." navrhla Victorie.

"Irsku whisky." řekla Christina.

"Skotskou." odporovala Amanda.

"Prdlajs, koktejl nebo šampus." nadhodila Amy.

"Ráda bych připomněla, že to bude moje oslava." vložila jsem se do toho, "A já chci rum."

Všechny zmlkly a jen se uraženě ksichtily.

Loki nás celou dobu pozoroval, jako by se ho to netýkalo. Teď jsem se na něj otočila.

"Budeš pro nás muset to pití obstarat, nám by neprodali, když je nám šestnáct."

"Aha..."

"Kolik je vlastně tobě?" zeptala jsem se se zájmem.

"1048 let, v přepočtu na pozemský věk to je... 17."

"Vážně?" Tipla bych ho na víc. "Každopádně si myslím, že to koupíš ty, vypadáš starší." "Pěkně ti děkuji." řekl uraženě.

"Ale promiň..." prohodila jsem.

K večeru jsme to rozjeli. O víkendech tu byla naštěstí povolená hlasitá hudba, do půlnoci. Když zašlo slunce, vzala jsem svojí mp3 a pustila punk. Trapně jsme seděli a upíjeli pivo z lahve a občas si cucli rumu.

Když jsme se konečně trochu odvázali, tedy přiopili, začali jsme 'tancovat'. Prostě taková harty pard. Ha-ha.

Amy zajímavě poskakovala po pokoji, Christina škytala a sledovala ji, Victorie se pokoušela o disko pohyby na punkovou písničku, Amanda zkoušela step a já se zmohla na divoké škubání hlavou do rytmu, což, musím se pochválit, bylo k písničce nejvhodnější.

Loki nejdřív nepřítomně pohyboval hlavou, podobně jako já a potom zůstal sedět a s prázdným výrazem na nás civěl. Asi jsme byly vážně k nevydržení, protože když jsem k němu po doznění hudby přišla, byl mimo. Lépe řečeno se opil tak, že usnul hlubokým spánkem. My na tom nebyly o tolik líp, ale pořád jsme byly vzhůru.

A proto se stal naší obětí - nakreslily jsme mu knírek permanentní fixou. V tomhle stavu mu nepomohly ani ty magií posílené smysly, pche.

A pak jsme se také nechaly se unést do náruče spánku.

Žuchla jsem na zem, což mě vzbudilo. Loki vstal, a protože jsem o něj byla opřená, slítla jsem. Otevřela jsem oči a všimla si, že si akorát naštvaně smývá ten knírek. Uviděl, že jsem vzhůru a vrhl na mě pohled, jako by mě chtěl zabít. Ale potom se rozesmál. Všechny kolem byly jako zabitý, takže nikoho nevzbudil.

Oba jsme byli značně opilí a kocovina se ještě nestihla dostavit. Proto jsme měli povznesenou náladu. Zapnula jsem hudbu, opět bez odezvy od spících. Dopili jsme zbytek rumu, co byl v láhvi a pak...

Natáhl se ke mně a políbil mě. Jen jemně, na ústa. To já se rozhodla polibek prohloubit. Pak jsem se na něj položila a znovu ho políbila. On mě chytil za ruce a převalil pod sebe. A pak zase zpátky. Rychlým pohybem ruky mě zbavil všeho oblečení. Vida, i skoro na mol opilý umí kouzlit.

"To ne...-škyt-...platí." zablábolila jsem.

"Co?" nechápal.

"Chci abys...- ses taky svlík." vysvětlila jsem jak jen to šlo.

Mé přání s potěšením splnil. A pak jsme se seznámili blíže...

Vnímala jsem všechny jeho jemné i dravé dotyky, které jsem mu náležitě vracela. Těch dravých bylo víc, což se mi líbilo. Jeho chladná kůže byla těsně u mé, on pode mnou. Moje prsty zaryté do jeho ramenou, ty jeho do mých boků. Cítila jsem se s ním skvěle uvolněná.

Za nějakou chvíli jsme zadýchaní a nazí usnuli v obýváku na koberci, pár metrů od mých kamarádek, které stále poklidně spaly na gauči.