8. července 2014

The Chosen | Kapitola 19 | We have to destroy Jotunheim first

Ahoj,
zdravím ze Španělska (a není to přednastavení :D)
Nebudu to dnes moc okecávat, protože tu mám celkem 30 minut času na wifi zdarma a pak nic... Takže vám tu dám kapitolku, přednastavím další a mizím... Dočtu si vás až se vrátím, slibuju :D

Dnes nám to začíná dost navazovat na film, ale všechny věty z filmu jsem napsala trochu jinými slovy, ať tu nemáte to, co už stejně znáte, úplně zkopírováné.
Enjoy!

××××××××××××

'Bratře, pokud jsem ti někdy ukřivdil tak, že jsi sem kvůli tomu poslal Ničitele, potom se moc omlouvám. Ale ti Midgarďané tady za nic nemohou, když zemřou, nic ti to nepřinese...tak zabij mě a tím to ukonči.' promlouval Thor přes Ničitele.

Loki po mně hodil pohledem, který jasně říkal, co si o tom proslovu myslí. Pak dal Ničiteli pokyn, ať Thora srazí.

"Zvládneme to." řekla jsem povzbudivě a usmála se. Už bylo pozdě něco měnit, a tak byla podpora to nejlepší, co jsem mohla udělat.
"Rád tomu s tebou věřím."
"Pojď, Jotuni čekají, až je sem pustíme." upozornila jsem ho jemně.
"Ano." usmál se, chytil mě za ruku a stiskl ji.

Vyjeli jsme na koních. Na konci duhového mostu jsme sesedli a došli až ke kopuli Bifrostu.
"Pověz mi Loki, jak jsi dostal Ledové obry na Asgard?" zeptal se Heimdall tím jeho hrůzu nahánějcím hlasem.
"Stále věříš, že se sem dá dostat pouze pomocí Bifrostu, ale mezi světy vedou i cesty skryté, které nevidíš ani ty, navzdory tvým schopnostem. Jenže nyní jsem král, tudíž je již nepotřebuji. A jakožto král tě také zbavuji titulu strážce ríše pro spáchání velezrady. Už sem nepatříš!"
"Takže už nejsem vázán věrností." řekl, teď už bývalý, strážce a vytáhl meč.
Jen o vteřinku později přičaroval Loki modrou krychli, která patřila Ledovým obrům a Heimdalla s její pomocí zmrazil. Sám při tom zmodral. Musela jsem se pousmát nad tím, že i jako Jotun vypadal skvěle.

Potom, když měl zpátky svou obvyklou podobu, mě vzal za ruku a spolu jsme došli k místu, odkud se bifrost ovládá. Uchopil asgardské žezlo a vpustil Ledové obry.
"Vítám tě na Asgardu." pronesl směrem k Laufeyovi, který se místo odpovědi jen úlysně usmál.
Myšlenku, že mi jeho úsměv velmi připomíná ten Lokiho, jsem raději co nejrychleji zaplašila, protože jsem věděla, že by to mého drahého moc nepotěšilo.
  
Pak jsme se i s Jotuny vydali zpět k paláci. Asi dva z nich zůstali projistotu na stráži u zamrzlého Heimdalla.

Podle našeho plánu jsme nechali Laufeye vpadnout do Odinových komnat.
S Lokim jsme přitom dorazili jen o chvíli později.

"...jsi zemřel rukou Laufeye." říkal v ten moment Jotunheimský vládce. Chvíli na to byl zasažen světelným paprskem.
"A ty zemřeš rukou Odinova syna." řekl Loki a zasadil svému biologickému otci druhý, smrtelný zásah.
 
"Loki, ty jsi ho zachránil!" zaradovala se Frigga a vrhla se mu kolem krku. Já stála po jeho boku a hrdě se usmívala.
Něco Frize řekl, což jsem nepostřehla, protože jsem spatřila Thora, jak vchází.
"Loki...!" zahřměl blonďák.
Královna se k němu rozběhla, aby objala i jeho.
"Už jsi se jim zmínil, že jsi poslal Ničitele, aby připravil o život naše přátele i se mnou?" zeptal se útočně a rukou máchl směrem ke mě a Frize, aby bylo jasné, komu to se měl zmínit.
"Pravděpodobně se řídil posledním příkazem otce..." pokoušel se to Loki okecat.
"Jsi téměř neodhalitelný lhář, vždy jsi byl takový!" namítl Thor.
"Jsme rádi, že jsi se vrátil, ale teď nás prosím omluv, musíme zničit Jotunheim." vložila jsem se do toho ostrým tónem.
Loki využil příležitosti a zasáhl Thora světelným paprskem. Pak mě popadl za zápěstí a protáhl kolem pohybu neschopné Friggy.

"Neměla jsi dávat najevo, že jsi do toho plánu zapojena." pokáral mě cestou.
"Nesmysl! Přece jsme si řekli - jedeme v tom spolu. A myslíš snad, že by jim to nedošlo? Už jenom fakt, že nosím tvou starou helmu cosi vypovídá. Thor je sice omezený, ale ne tolik." ohradila jsem se, "Vím, že mě chceš chránit, ale to si opravdu můžeš odpustit, drahý."
"Dobře, beru na vědomí." pousmál se a vtiskl mi polibek na čelo, "Ale prosím, zůstaň stranou, až budu s Thorem bojovat, nechci, abychom ti ublížili."
Usmála jsem se. "Dobrá, budu hlídat Bifrost."
 
Pak jsme nasedli na koně a uháněli po duhovém mostu spečetit náš osud.

Žádné komentáře:

Okomentovat